Jak doma zvládnout letní horka? Praktický návod pro seniory i pečující

Asi vás nepřekvapí, že na prvním místě je pitný režim. O něco překvapivější už ale je, že senioři se mohou ocitnout na pokraji dehydratace, a stejně je „nenapadne“ se napít.

U starších lidí slábne pocit žízně, takže se napijí, až když už je pozdě. Proto jim pití aktivně připomínáme a nabízíme a nečekáme, až si o něj řeknou.

vysvětluje Bc. Ivana Miškovská, hlavní sestra PROMEDICUS domácí péče

Proč jsou letní horka pro některé lidi nebezpečnější

Lidské tělo se chladí hlavně pocením a rozšířením cév v kůži. S přibývajícím věkem ale tahle samoregulace slábne. Senioři se potí méně, hůř vnímají žízeň a jejich tělo pomaleji reaguje na změnu teploty. K tomu se přidávají chronické nemoci a léky, které schopnost vyrovnat se s horkem ještě zhoršují.

Rizikoví jsou hlavně lidé se srdečním nebo ledvinovým onemocněním, cukrovkáři, lidé s vysokým tlakem a ti, kdo se kvůli nemoci nebo imobilitě nemůžou sami napít nebo přejít do chládku. Velkou roli hrají i některé běžně předepisované léky. Diuretika (léky na odvodnění) zvyšují ztrátu tekutin, některé léky na tlak nebo na psychiku zase ovlivňují, jak se tělo dokáže ochlazovat. Vysazovat je kvůli horku ale nikdy nesmíte sami. Vždy se nejdřív poraďte s lékařem.

Na co si dát pozor: první příznaky přehřátí

Přehřátí a dehydratace nepřijdou ze vteřiny na vteřinu. Tělo vysílá varovné signály, jen je člověk v rozpáleném bytě často přehlédne nebo svede na únavu. Včasné rozpoznání je přitom to nejdůležitější, co můžete udělat.

Mezi první příznaky patří:

• silná únava, malátnost a ospalost
• bolest hlavy a závrať
• sucho v ústech, popraskané rty, tmavá a koncentrovaná moč
• svalové křeče, hlavně v nohou a v břiše
• zrychlený tep a mělké dýchání
• zmatenost, podrážděnost nebo nezvyklé chování

Zvlášť poslední bod bývá zrádný. U seniorů se přehřátí často projeví jako náhlá zmatenost nebo apatie, kterou si rodina splete s „prostě špatným dnem“. Pokud k tomu člověk přestane močit, má horkou a suchou kůži a vůbec se nepotí, jde už o vážný stav, který patří do rukou lékaře.

Lidé si myslí, že úpal hrozí jen na přímém slunci. My ale nejčastěji řešíme přehřátí u klientů, kteří celý den proseděli v rozpáleném bytě pod střechou a vůbec nevyšli ven.

upozorňuje Bc. Ivana Miškovská, hlavní sestra PROMEDICUS domácí péče

Jak letní horka zvládnout doma: praktické rady

Tady je další dobrá zpráva. Většinu věcí, které ochrání zdraví během veder, zvládnete s běžným vybavením domácnosti. Nejde o drahá řešení, ale o pár návyků, které stojí za to si v horkých dnech pohlídat.

1. Pití především

   Základ je pravidelný přísun tekutin, i když člověk zrovna nemá žízeň. Ideální je obyčejná voda, neslazený čaj nebo ředěné šťávy. Orientačně by měl dospělý vypít kolem dvou litrů denně, při vedrech klidně víc. U lidí s onemocněním srdce nebo ledvin ale platí jiná pravidla, množství tekutin si proto vždy ověřte u lékaře.

   Místo aby senior vypil najednou velkou sklenici, je lepší pít po menších doušcích během celého dne. Pomáhá mít sklenici stále na dohled: na nočním stolku, u křesla, na kuchyňské lince. Co je na očích, to se vypije. Studené polévky, meloun, okurka nebo jogurt dodají tekutiny i tehdy, když se do pití nikomu nechce.

2. Udržet byt v chládku

   Klíč je nepustit horko dovnitř. Ráno, dokud je venku chladno, pořádně vyvětrejte. Jakmile se začne oteplovat, zavřete okna a zatáhněte žaluzie nebo závěsy na osluněné straně. Rozpálený byt se večer chladí mnohem hůř, než kdybyste ho přes den udrželi zastíněný.

   Ventilátor pomůže, ale pozor: pokud je v místnosti přes pětatřicet stupňů, jen rozhání horký vzduch a tělo dál zatěžuje. V takovém případě je lepší vlhký ručník na zápěstí, krk nebo čelo. Osvěží i vlažná, ne ledová, sprcha nebo namočené nohy v lavoru s vodou.

3. Lehká strava a chytrý režim dne

   V horku tělo nestojí o těžká, teplá jídla. Lepší jsou menší porce vícekrát denně, hodně ovoce a zeleniny a studené pokrmy. Náročnější aktivity jako úklid, nákup nebo procházku naplánujte na ráno nebo na podvečer, kdy je nejchladněji. Přes nejteplejší část dne, zhruba mezi jedenáctou a pátou, je nejlepší zůstat v chládku a odpočívat.

   Při oblékání sáhněte po volném, vzdušném oblečení z bavlny nebo lnu ve světlých barvách. A když už musí senior ven, patří k tomu pokrývka hlavy, sluneční brýle a stín.

Co dělat, když se někdo přehřeje

Pokud i přes opatření poznáte příznaky přehřátí, jednejte hned podle těchto kroků:

1. Přesuňte člověka do chládku, do nejchladnější místnosti nebo aspoň do stínu.
2. Sundejte mu přebytečné oblečení a uvolněte těsné kusy.
3. Chlaďte tělo vlažnou vodou a vlhkými ručníky na krk, zápěstí a třísla.
4. Nabídněte po douškách vodu, pokud je při vědomí a může polykat.
5. Když se stav nelepší, je zmatený, zvrací nebo upadá do bezvědomí, volejte 155.

Jak pomáhají sestry domácí péče

V létě se u našich klientů na vedra zaměřujeme cíleně. Sestry při návštěvě kontrolují, jestli má klient dost tekutin na dosah, jak teplo má doma a jestli se neobjevují první příznaky dehydratace. U lidí, kteří se sami nenapijí nebo nepřejdou do chládku, je tahle pravidelná kontrola často to, co rozhodne, jestli horké dny proběhnou v klidu, nebo skončí na pohotovosti.

Letní horka se dají zvládnout

Vedra k českému létu patří a pro většinu rodin nejsou hrozbou, ale spíš věcí, kterou je dobré mít pod kontrolou. Když pohlídáte pití, udržíte byt v chládku a budete vnímat varovné signály, přečkáte i tropické dny v klidu. A pokud si nejste jistí, jak na tom váš blízký je, nebojte se ozvat. Od toho tu jsme.