Dekubity (proleženiny): Prevence a profesionální ošetřování

Hodně rodin nás volá, až když je rána velká a bolestivá. Přitom kdyby zavolali o čtrnáct dní dřív, mnohokrát bychom celé situaci předešli. Proleženiny jsou zákeřné tím, že se vyvíjejí potichu pod povrchem kůže, a když se projeví navenek, bývá tam poškození už do hloubky. Proto je nejlepší o nich mluvit dřív, než se vůbec objeví.

Bc. Ivana Miškovská, hlavní sestra PROMEDICUS domácí péče

Jak vlastně dekubity vznikají

Dekubity vznikají tam, kde tlak lidského těla přerušuje přívod krve do tkáně. Kůže je po čas bez prokrvení zbavená kyslíku a živin, buňky začínají odumírat a vzniká rána. Celý proces může proběhnout překvapivě rychle: u oslabených pacientů postačí dvě až tři hodiny v jedné poloze, aby se první poškození nastartovalo.

Nejčastěji se proleženiny tvoří na místech, kde kost leží těsně pod kůží a kde tělo nese svou váhu. Patří sem paty, hýždě a kříž, lopatky, lokty a zátylek. U sedících pacientů se zvyšuje riziko vzniku dekubitů v oblasti kostrče a v oblasti stehen. To jsou místa, která je třeba sledovat denně.

Ke vzniku dekubitů přispívá několik věcí najednou. Klíčové jsou tři: nekontrolovaný tlak (ležení v jedné poloze), vlhkost (pot, inkontinence) a tření. Roli hraje i věk, oslabená kůže, podvýživa nebo diabetes, které hojení zpomalují.

Čtyři stadia proleženin

Proleženiny se dělí do čtyř stádií, a čím dřív je zachytíte, tím lépe:

• 1. stadium – kůže je neporušená, ale červená nebo tmavší, po zatlačení prstem nezbělá. Péče zabírá nejlépe, rána se ještě zhojí bez větší intervence.
• 2. stadium – povrch kůže praská nebo tvoří puchýř.
• 3. stadium – hluboká rána zasahující do podkoží nebo svalu. Nutná zdravotnická asistence.
• 4. stadium – poškození dosahuje až ke kosti. Domácí péče nestačí.

Platí tady jednoduché pravidlo: každé červené nebo podrážděné místo, které nezbledne a nepomíjí do 24 hodin, oznamte sestře nebo lékaři.

Prevence proleženin: co v praxi funguje?

1. Polohování a pohyb

   Základem prevence je pravidelné polohování. U ležícího pacienta to znamená měnit polohu každé dvě hodiny (v noci lze interval prodloužit na tři hodiny, pokud je pacient pohodlně uložen a kůže je zdravá). Polohovat neznamená jen přetočit na druhý bok – jde o vědomé střídání zátěže: záda, bok pravý, bok levý, polosed.

   Klíčové je přitom pacienta nepřetahovat po podložce, ale vždy ho zdvihnout nebo použít skluznou podložku. Třecí síla při táhnutí poškozuje pokožku stejně jako tlak. Na to se v domácnostech velmi často zapomíná.

2. Matrace a polohovací pomůcky

   Správná matrace dělá obrovský rozdíl. Standardní pěnová matrace pro ležící pacienty nestačí; doporučujeme speciální antidekubitní matrace, které střídají tlakové zóny automaticky.

   K matraci patří i polohovací klíny, polštáře pod paty a oddělení kolen. Paty patří mezi nejzranitelnější místa: tam doporučujeme zcela odlehčit tím, že podložíte podkolení a pata se uvolní do vzduchu.

3. Péče o kůži

   Kůže ležícího pacienta musí být suchá, čistá a hydratovaná. Po každé hygieně ji proto jemně osušte, nikdy nemněte – kůže starších lidí je křehká. Na suchou kůži aplikujte krém nebo tělové mléko, vyhýbejte se produktům s alkoholem a parfémům. Při inkontinenci je ochrana kůže obzvlášť důležitá: vlhkost urychluje poškození několikanásobně. Dobré bariérové krémy (zinkové pasty nebo moderní filmy ve spreji) chrání kůži v kontaktu s vlhkostí.

   Jedna paní nám říkala, že manžela každý den myje mýdlem, aby byl čistý. Ale jeho kůže byla celá vysušená a popraskaná. U dekubitů méně někdy znamená více – správný hydratační krém pomáhá kůži zůstat pevná a chráněná, zatímco časté mytí ji může vysušovat a zhoršovat stav.

   Bc. Ivana Miškovská, hlavní sestra PROMEDICUS domácí péče

4. Výživa a tekutiny

   Podvyživený pacient se hojí pomalu nebo vůbec. Kůže potřebuje bílkoviny, vitamín C a zinek. Pokud pacient jí málo nebo málo pestře, zkuste mu obohatit stravu o vaječné bílkoviny, tvaroh, luštěniny nebo doplňky stravy. Dostatečné pití je přitom stejně podstatné, dehydratace kůži oslabuje zevnitř.

Jak ošetřit proleženinu doma

Léčba proleženin záleží na stadiu. Povrchové zarudnutí bez porušení kůže řeší důsledné odlehčení postiženého místa, hydratace okolí a přísné dodržování polohování. V žádném případě ale na místo nikdy netlačte.

Otevřenou ránu v druhém stadiu je třeba přikrýt moderním obvazem, který udržuje vlhké prostředí a chrání před infekcí. Hydrokoloidní nebo silikonové kryty jsou dostupné v lékárnách a sestry vám ukáží, jak je správně aplikovat a měnit. Klasická gáza a desinfekce jsou zastaralý přístup, u povrchových ran spíše škodí než pomáhají.

Třetí a čtvrté stadium dekubitů už patří výhradně do rukou odborníka. Rány zasahující hlouběji vyžadují pravidelné ošetřování sestrou, debridement (odstraňování odumřelé tkáně) a někdy i chirurgické řešení. Sami to bez rizika nezvládnete – proto je důležité obrátit se na odborníky.

Informace uvedené na tomto webu slouží pouze k obecným informačním účelům a nepředstavují zdravotní služby ani individuální lékařské doporučení. Obsah nenahrazuje odborné vyšetření, diagnózu ani léčbu.

Pro konkrétní posouzení zdravotního stavu, diagnostiku nebo léčbu se vždy obraťte na svého ošetřujícího lékaře nebo jiného kvalifikovaného zdravotnického pracovníka.

Provozovatel webu nenese odpovědnost za jakékoli rozhodnutí učiněné na základě zde uvedených informací.