Onemocnění štítné žlázy u seniorů: Příznaky a pravidelná kontrola

Několikrát jsem byla u klientky, která měla v lékovce už deset let levothyroxin, ale poslední kontrolní odběr měla před třemi lety. Stěžovala si, že je celou zimu „jako bez baterky“ a všichni jí říkali, že je to věkem. Po novém TSH a úpravě dávky ale byla po měsíci úplně jiný člověk.

popisuje Bc. Ivana Miškovská, hlavní sestra PROMEDICUS domácí péče

Co štítná žláza dělá a proč na ní s věkem záleží víc

Štítná žláza je malá, motýlovitě tvarovaná žláza vepředu na krku, pod ohryzkem. Produkuje hormony (hlavně tyroxin, zkráceně T4, a trijodtyronin, T3), které řídí celý metabolismus. Jednoduše řečeno určují, jak rychle tělu „běží motor“: jak rychle bije srdce, jak rychle trávíme jídlo, jak rychle myslíme, jak se zahříváme. Když jich je málo, všechno se zpomalí. Když moc, všechno se zrychlí.

V seniorském věku přibývá obojího. Snížená funkce (hypotyreóza) podle různých studií postihuje 5 až 20 procent lidí nad 65 let, u žen ještě častěji. Zvýšená funkce (hypertyreóza) je sice vzácnější, ale o to záludnější, protože se u starších lidí projevuje úplně jinak než u mladších. A pak je tu ještě riziko uzlů a nádorů, které s věkem mírně narůstá.

Tělo navíc s věkem hůř kompenzuje výkyvy. Mírně snížená funkce štítné žlázy může u mladšího člověka probíhat dlouhou dobu téměř bez výraznějších obtíží. U seniorů se ale častěji projeví únavou, depresí, výpadky paměti nebo poruchami srdečního rytmu. Proto má u starších lidí pravidelná kontrola štítné žlázy větší váhu než dřív.

Příznaky onemocnění štítné žlázy u seniorů, které snadno přehlédneme

Příznaky onemocnění štítné žlázy u seniorů bývají nenápadné a často se podobají běžným projevům stárnutí, depresi nebo začínající demenci. Právě to je největší problém, který v praxi znamená, že hodně případů zůstává dlouho neodhalených.

U snížené funkce (hypotyreózy) typicky vídáme dlouhotrvající únavu a celkové zpomalení. Pacient nemá chuť vstát, je apatický, hůř se mu myslí, a k tomu se přidávají další projevy:

• výrazná únava a pocit, že „nic nejde“, apatie, ztráta zájmu o věci, které dřív bavily
• citlivost na chlad, suchá kůže, lámavé vlasy, otoky kolem očí a na bércích
• zácpa a přibírání bez změny jídelníčku
• zpomalený tep, pomalejší myšlení, výpadky krátkodobé paměti
• skleslá nálada, plačtivost, někdy zmatenost

U lidí s pokročilejší demencí nebo Alzheimerovou chorobou se hypotyreóza projeví zhoršením stavu, které pak rodina chybně přičítá pokroku nemoci.

Zvýšená funkce (hypertyreóza) u seniorů vypadá podobně. Místo nervozity, pocení a třesu, jak ji známe u mladších, se objevuje apatie, hubnutí bez chuti k jídlu, slabost svalů a hlavně potíže se srdcem. Fibrilace síní, tedy nepravidelný a rychlý rytmus, je u starších lidí s neléčenou hypertyreózou velmi častá a zvyšuje riziko cévní mozkové příhody. Odborně se tomu říká apatická forma hypertyreózy a často ji zachytí až kardiolog, který se diví, proč pacientovi pořád lítá tep.

Nedávno jsem pečovala o pacienta, u kterého rodina zpočátku předpokládala rozvoj demence. Pacient byl výrazně unavený, epizodicky zmatený, docházelo k úbytku hmotnosti a objevovaly se poruchy srdečního rytmu. Následná laboratorní vyšetření prokázala významnou dysfunkci štítné žlázy a současně fibrilaci síní. Po zahájení cílené léčby pod vedením endokrinologa a kardiologa došlo během několika týdnů ke stabilizaci zdravotního stavu, úpravě kognitivních funkcí i celkového psychického stavu. Rodinu překvapilo, jak výrazně mohou poruchy štítné žlázy ovlivnit chování, psychiku i celkovou kondici seniora.

popisuje Bc. Ivana Miškovská, hlavní sestra PROMEDICUS domácí péče

Jak postupovat doma a kdy chodit na kontrolu

Základem je vědět, že kontrola štítné žlázy patří k seniorovi stejně samozřejmě jako měření tlaku nebo glykémie. Většinou stačí jednoduchý odběr krve a v něm hodnota TSH, případně doplněná o fT4 a fT3. Pokud klient žádné léky na štítnou žlázu nebere a nemá potíže, doporučuje se kontrola zhruba jednou ročně nebo při výskytu nových příznaků. Pokud už lék užívá, kontrola se obvykle dělá po každé úpravě dávky za 6 až 8 týdnů a pak jednou za 6 až 12 měsíců. Konkrétní rytmus určí endokrinolog nebo praktik.

Užívání léků: maličkosti, na kterých moc záleží

Levothyroxin (přípravky Euthyrox, Letrox, Eltroxin) je nejčastěji předepisovaný lék na sníženou funkci a má svá pravidla. Užívá se ráno nalačno, ideálně 30 až 60 minut před snídaní, zapíjí se vodou. V praxi se nám osvědčilo položit klientovi tabletku večer vedle sklenice s vodou hned k posteli. Když se ráno probudí, vezme si lék jako první po probuzení a teprve potom si jde uvařit kávu. Tělo tak má dost času lék vstřebat.

Účinek léku snižuje řada běžných věcí, na které se v domácnostech často zapomíná:

• káva, mléko, jogurt nebo cereálie krátce po tabletce
• doplňky s vápníkem nebo železem (rozestup alespoň čtyři hodiny)
• léky na pálení žáhy typu omeprazol nebo pantoprazol
• sójové výrobky ve větším množství

Časté chyby u pacientů jsou tři: zapomenutá ranní dávka, zapíjení čajem nebo kávou a kombinace s vápníkem v jednom čase. Pokud klient bere víc léků najednou, vyplatí se s rodinou nebo sestrou vytvořit jednoduchý plán, kdy se který bere.

Strava a další souvislosti

Drastické diety nebo doplňky stravy se „zázračnou“ jodovou kúrou jsou u seniorů spíš na škodu. Jodu se v běžné české stravě dostává dost, hlavně z jodované soli a mléčných výrobků. Pokud někdo užívá Amiodaron (lék na srdeční rytmus), kontrola štítné žlázy je nutná, protože tento lék ji silně ovlivňuje. Podobně lithium nebo některé chemoterapie.
V domácím prostředí se vyplatí všímat si změn, které člověk sám u sebe nevnímá. Pokud se klient začne víc unavovat, ztratí zájem o věci, které ho dřív bavily, hůř si pamatuje, nebo naopak začne hubnout a pociťovat bušení srdce, je čas zajít k lékaři a zmínit se i o štítné žláze. Rodina vidí často víc než sám klient.

Jak vám s tím můžeme pomoci

Naše sestry z PROMEDICUS domácí péče pomáhají klientům se štítnou žlázou každý den. Provádíme odběry krve, podáváme léky ve správný čas a hlídáme rozestupy od jídla a jiných léků, zaznamenáváme tlak a tep a komunikujeme s praktikem nebo endokrinologem. U klientů, kteří už mají problém s pamětí, je tahle kontinuita pro správnou léčbu naprosto nutná.

Onemocnění štítné žlázy u seniorů není dramatická diagnóza, ale tichá. Schovává se za únavu, smutek, zmatenost nebo bušení srdce a často roky čeká, než si jí někdo všimne. Jedno krevní vyšetření ročně přitom dokáže odhalit, co rodině v posledních měsících „nedávalo smysl“. Léčba bývá v drtivé většině případů jednoduchá: jedna tabletka ráno, pravidelná kontrola a život jde dál.